Příběh

Počítač, ve kterém není nic skryté

LDA42 není retro nostalgie. Je to stroj postavený od nuly proto, aby se na něm dalo rozumět počítačům — a přitom se u toho hrát.

Dnešní počítače jsou zázraky, kterým nikdo nevidí dovnitř. Náš je malý, pomalý a průhledný: od pixelu na televizi až po jednotlivý mikrokrok procesoru jde všechno vidět, krokovat, vrátit v čase a pochopit. Když se něco pokazí, není to magie — je to bit, který se dá najít.

LDA #42

Jméno firmy je spustitelný kód. LDA #42 je platná instrukce našeho procesoru: nahraj do akumulátoru číslo 42 — odpověď na život, vesmír a vůbec.

Odkud jsou jména

Konzole MAXIK se jmenuje po synovi, procesor AGATA-1 po dceři. Dětská jména na počítačích mají tradici — Apple Lisa, čipy Amigy Agnus a Denise, československé Ondra a Maťo.

Architektura, kterou obojí mluví, se jmenuje SAP-3/16.

Škola hrou

Filosofický rámec je starý čtyři století: schola ludus, škola hrou, jak ji myslel Komenský. Tentokrát v assembleru. Nejdřív chceš porazit bratra v Bombermanovi. Pak chceš vědět, proč se tvoje raketa v Sopwithu otáčí pomalu. A pak už čteš mikrokód.

Čeho se držíme

• Úplná transparence stroje — žádná vrstva není černá skříňka.
• Determinismus — stejný program běží v prohlížeči i na konzoli úplně stejně.
• Hry se testují hraním — dokud není zábavná, není hotová.
• Web a software zdarma navždy — platí se atomy (hardware, papír) a čas.
• Česky i anglicky — všechen obsah v obou jazycích.